Thriller o draku Coviďáku

Dlouho jsem se rozmýšlela, zda tento příspěvek psát a zda jej publikovat. Riskuji nepříjemnou odezvu. Ale je určitá hranice, kdy chci jasně vymezit své stanovisko a vnímám, že to je potřeba udělat veřejně. Ta hranice byla překročena.

Z pohádky o Draku Coviďáku se za půl roku stal thriller.

To co jsme si mysleli, že lidstvu pomůže se stalo nástrojem diskriminace, diktatury a zvůle, kterou jsem si v ani nejmenším nedokázala představit. 

Společnost se rozdělila téměř na úroveň občanské války. Je to válka informační. Zatím.   

Když jsem coby čerstvý  teenager chodila v listopadu 89 s mámou po náměstích a po nocích četla do té doby zakázanou literaturu, neuměla jsem si v nejmenším představit, jakou formou mohu být jako dospělá, o získanou svobodu připravována.  

Nenápadně. 

Postupně.

Smyčka se utahuje.

Vím, že se mnou mnoho mých kolegů nebude souhlasit – a rozumím tomu.  Skoro rok byli vystaveni náročným situacím –  medicínsky, psychicky i lidsky. Nechtějí to zažít znovu. A udělají cokoli, aby se to neopakovalo.  

Na druhé straně, s tím jsme šli – anebo alespoň měli jít –  studovat medicínu. S tím, že budeme možná jednou stát v první linii. Pokud bude třeba válka, přírodní katastrofa, velká nehoda nebo právě epidemie. Nestalo se to jim. Nestalo se to nám. Stalo se to.

Tak aby bylo jasno. Nejsem žádný antivaxer. 

Stejně jako nerozháním infarkt heřmánkem, tak také nedoporučuji proti Covidu kloktání klokaní močí. Nevěřím na čipování ani na teorii globálního spiknutí. 

Kritické myšlení ovšem není konspirace.

Čím větší projekt, tím více je „cinknutný“.   Co bychom tak řekli  na „projekt C19“, který hýbe světem? 

Ať už byl vytvořen záměrně – nebo pouze záměrně zneužit. Jedná se o projekt velký, či malý?

Je zcela nepopiratelné,  že spousta hajzlíků využívá situaci – ve velkém i v malém.  

Shrnu v rychlosti to podstatné

# Virus SARS-COV2 očkováním a neustálým testování nezmizí.  Musíme se s ním naučit žít.

Pokud budeme stále dokola všechny testovat, včetně očkovaných, zjistíme, že ho má ve větší či menší míře na sliznicích kde kdo. Podstatné není, kolik je nakažených, ale kolik je skutečně nemocných (vykazuje příznaky onemocnění). 

Podstatná je také imunizace populace, která se děje proděláním onemocnění a můžeme jí  přechodně „vyšprajcovat“ očkováním  rizikových skupin. V tomto směru mohou napomoci sérologické přehledy, abychom měli představu, do jaké míry je populace chráněna. 

# Vakcína proti Covid 19 je vakcína typu mRNA.

Tato vakcína není žádná zázračná vodička.  Je to experimentální látka, ve třetí fázi klinického testování.   Byla určena pro pacienty s vysokým rizikem fatálního průběhu Covid19.

I experimentální vakcína má zcela jistě význam pro rizikové skupiny.  Tedy není-li jiná alternativa. 

Dodatečná poznámka: existuje klasický typ vakcíny společnosti Valneva a Dynavax Technologies, která je klasickým typem vakcíny (inaktivovaný virus), nicméně zatím není uvedena na evropský trh.

# Vysoce rizikovou populací nejsou děti, mladí zdraví lidé, sportovci a těhotné ženy. Riziko fatálního průběhu je u nich nízké.

Přirovnala bych to k tomu, jako bychom podávali batolatům aspirin s tím, že je výborný jako prevence ischemické choroby srdeční. S tím rozdílem, že aspirin má alespoň dlouhodobá data.

# Prodělané onemocnění zpravidla zajišťuje dlouhodobou imunitu, riziko reinfekce je nízké. 

Jakýkoli prokázaný titr IgG v zásadě prokazuje dostatek virus-neutralizačních protilátek. 

Miliony let fungování imunitního systému zrušil výnos ministerstva zdravotnictví, které protilátky „neuznává“.   

# Není pravda, že vakcinovaní mají spolehlivější imunitu než nevakcinovaní,  kteří onemocnění prodělali.

Je pouze prokázáno,  že prodělání nemoci a následné očkování je v korelaci s vyšším titrem protilátek,  avšak za cenu vyššího rizika komplikací.  U žádného jiného onemocnění se toto nedělá, naopak pozitivita protilátek je často jednoznačnou kontraindikací pro podání vakcíny.

# Termín bezinfekčnost na základě certifikátu o  vakcinaci je nonsens. 

Vakcína brání pouze těžkému průběhu Covidu19, nikoli nákaze či jejímu šíření.

V zásadě bychom  tedy  mohli polemizovat s tím, zda terminologie „vakcína“ je správná.

„Potvrzení o bezinfekčnosti předkládejte bez vyzvání“ … stojí u nás na bazéně v okénku (jako i mnohde jinde). Co na tom, že jste Covid prodělali, máte vytvořenou robustní imunitu (slizniční i protilátkovou, tudíž máte dostatek virus neutralizačních protilátek).

Nemáte ale ten správný papír. Takže se pěkně otestujeme, a zaplatíme. Co na tom, že platným papírem bude mávat někdo, kdo se netestuje a vesele šíří infekci dál?  Orwell??

# Očkovaní se netestují, neočkovaní musí. Bizár.   

V přímém přenosu jsme mohli vidět v pořadu  StarDance (očkovaná Tereza Kostková byla pozitivní, neočkovaní museli do karantény, očkovaní nikoli).  Pokud tohle není nikomu divné, přijde mi, že něco psát půlmetrovými písmeny nemá valný smysl.   

Stejně tak neočkované děti po kontaktu s očkovanou pozitivní učitelkou musí na 14 dní do karantény, přestože mají negativní test, očkované děti a učitelé mohou dále navštěvovat školu. 

Že by nátlak na rodiče, aby dali naočkovat své děti?

Dodatečná poznámka (17.11):

Je zcela evidentní, že za rychlým šířením varianty delta (která je vysoce nakažlivá) v populaci stojí z velké části právě to, že očkované osoby se netestují a všude mají volný přístup na základě výše uvedené „bezinfekčnosti“. Skutečnost je o to horší, že očkované osoby nemají nárok na karanténu, takže pokud jsou v kontaktu s pozitivně testovaným pacientem, mohou dále chodit do práce virus šířit. Návrat k testování celé populace je pravděpodobně politicky neprůchodný (očkovaní přece očekávají výhody „Tečky“). Vláda a její rozhodnutí jsou tedy přímo zodpovědné za šíření infekční nemoci!! Není to tak trochu … zločin?

# Riziko dlouhodobých komplikací  vakcinace je neznámé, o krátkodobých komplikacích jsou data nekompletní.

Vedlejší účinky jsou často zpochybňovány, nejsou hlášeny či jsou prohlášeny za pouhou koincidenci – tedy jsou neprůkazné.  

Pokud mluvím jen o tom, co vídám ve svém oboru. Srdeční selhání, záněty srdečního svalu, výpotky v osrdečníku, nevysvětlitelné únavy, nebo prostě pokažená závodní sezóna?  Koincidence nebo kauzality?  Nikdo neví. Nebo nechce vědět?  

# Vakcína by měla být dobrovolná.

Očkování by nemělo být vynucováno, očkování by neměli být zvýhodňováni, neočkovaní znevýhodňováni.  Nikdo nemá právo zjišťovat, zda jste vakcinovaní, či ne.

Vyhazovy z práce. Výhružky.  Nátlak na děti a studenty. Vynucování testů zdravých lidí. Tlak na povinné covid-pasy.  Říkáte dobrovolné? Tak určitě!

Základním zákonem medicíny je neškodit!!!

Mediální i faktický nátlak k vakcinaci nabírá znovu na síle. Zastrašování, úmyslné zkreslování dat. Rozdělování společnosti, placené testy, blábolení o kolektivní imunitě (která v tomto případě neexistuje), očkování na nádražích, v nákupních střediscích, tenisky či mobil … atd. atd. 

Na řadě jsou samozřejmě další dávky vakcíny, protože efekt po nějaké době vyprchá (viz Izrael). Kolik jich bude. Tři, čtyři? Osmnáct?

Co se dělo v zimě a na jaře 2021? 

Pro rizikové skupiny nebyla vakcína včas, část praktických lékařů ordinovala po telefonu – tj. plně nefungovala primární péče.  Pacienti se z televize a po telefonu dozvěděli, že hlavně nemají nikam chodit a mají si vzít Paralen.  

Systematicky strašená střední generace dávala svým starým rodičům jídlo na okno, aby se sami nenakazili a po týdnu jim zavolali záchranku. 

To už bylo dost často pozdě.

Dětem se sebral rok života, zavřeli jsme drobné živnosti a nechali je zkrachovat.  Za cenu sporné ochrany rizikových skupin (přičemž se nikdo nahlas neodvážil říci, že se jedná převážně o obézní pacienty) jsme zlikvidovali ekonomiku, kulturu a školství.   Odkládaly se dispenzarizace, preventivní péče, plánované výkony. Přibylo psychiatrických diagnóz, špatně kompenzované cukrovky, populace přibrala na váze. 

Co si myslím, že se mělo udělat? 

Měli jsme vytipovat rizikové pacienty, a těm podat včas vakcínu. Měli jsme pak sundat respirátory, otevřít školy, živnosti a normálně nechat svět fungovat.  Tím by si naočkovaní vytvořili po kontaktu s virem i slizniční a buněčnou imunitu a promořila by se neriziková populace (děti, mladí lidé).

V okamžiku, kdy bylo vakcín dost, měla zůstat vakcinace dobrovolná. A to výhradně v rukou praktických lékařů, se znalostí anamnézy, seznámením pacienta s riziky a se zvážením cost-benefit a skutečného informovaného souhlasu.

Části úmrtí by se nezabránilo, ale jsem přesvědčená, že z dlouhodobého hlediska budou ztráty mnohem větší a více devastující pro společnost.

Co si myslím že by se mělo udělat teď?

Netlačit do plošné vakcinace. 

Nedává mi smysl plošné testování  asymptomatické populace. U pacientů s klinickými příznaky je naopak třeba testovat včas i očkované.

Posílit primární péči a dát větší možnosti léčby praktickým lékařům (zapůjčení pulzních oxymetrů, uvolnění preskripce nových antikoagulancií, možnosti podávání, nikoli pouze indikace – monoklonálních protilátek atd…) 

Cíleně vyhledávat rizikové skupiny. . 

Udělat sérologické přehledy. 

Před případnou vakcinací vyšetřit protilátky. 

„Uznávat“ protilátky. 

Nechat otevřené školy, resp. celou společnost. 

Smířit se s tím, že Covid nevymýtíme a občas někdo může na covidovou pneumonii zemřít. I přes očkování. 

Rozděl a panuj .. 

Část lidí je naočkovaná z důvodu rizikovosti a část z toho důvodu, že se onemocnění bojí – potud v pořádku.

Část populace se nechala naočkovat z přesvědčení o kolektivní zodpovědnosti. To byla manipulace veřejnosti a to v pořádku není.

Velká část populace se a očkuje pouze proto, že chce mít klid. Raději si dáme tečku, aby nás už nikdo neotravoval. To v pořádku také není. 

Jak dlouho bude „klid“? Kolik dávek to bude? Za cenu jakých komplikací v jakém procentu? Nikdo neví.

Každý se musí rozhodnout, jak chce.

Jestli se rozhodne do systému naskočit.

Jestli bude protestovat.

Jestli bude udávat sousedy.

Jestli svobodu cestovat vymění za svobodu podle svého nakládat se svým tělem a zdravím.

Není to pro mě jednoduché, jít s kůží na trh.  Riskuji to, že se se mnou v práci nebudou kolegové bavit, nebo že mě třeba vyhodí. Riskuji, že mě vyloučí z komory, ostrakizace, perzekuci – jak vyhrožuje pan Kubek.  Nechci být disident. Nemám na to „koule“.

Ale zdá se, že mi možná nic jiného nezbývá. Pro tohle jsem medicínu nestudovala.  Tohoto nechci být součástí.

#1

Po dlouhém váhání píšu tento článek. 

#2

Jsem signatářkou Zdravého Fóra a iniciativy SMIS – podporuji jejich aktivity

#3

Zažalovali jsme Krajskou hygienickou stanici za protiprávní nařízení karantény našemu dvanáctiletému synovi – trestní oznámení za diskriminace skupiny osob a šíření infekční choroby (očkovaní, kteří mohou šířit C19 smí do školy). Právní servis v těchto situacích pomáhá zajistit iniciativa ProLibertate.

#4

Nejsem očkovaná a očkování neplánuji. Covid jsem prodělala (byť se značně nepříjemným postcovidovým syndromem – mám autoimunitní onemocnění).  Děti očkovat v žádném případě nenechám.

#5

Mí rodiče, kterým je téměř 80, vakcinovaní jsou.

#6

Rizikovým (obézním) pacientům a polymorbidním pacientům očkování doporučuji. Z mého úhlu pohledu je největším rizikem těžkého průběhu metabolický syndrom.

#7

Snažím se motivovat své pacienty/klienty ke zdravému životnímu stylu, výživě a udržení zdravé váhy.

#8

Pokud se mi podaří vakcinaci rozmluvit pacientům s komplikacemi po první/druhé dávce, mám radost.

#9

Pokud se mi podaří vakcinaci rozmluvit těm, kteří si chtějí dát „tečku“ z pohodlnosti či ji dát svým dětem, mám také radost.

#10

Nebojím se.

#11

Věřím, že lidský rozum zvítězí a svoboda si najde jako pramínek cestu a z Matrixu nebude už jednou pro vždy dokument.

Infobox 🙂 

**teze o SARS-COV2 a návrhy řešení od SMIS –  skvělý text od vynikajících autorů.

**odkaz  OpenDataLab – statistiky průběhů a úmrtnosti.

.Data na tomto webu pochází z opendat Ministerstva zdravotnictví ČR a od Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT).

Zpracováno  ČVUT, Fakulta informačních technologií, Praha ve spolupráci s firmou Profinit EU, s.r.o., Praha, 2021.

Ve světle těchto čísel se mi jeví nátlak na plošnou vakcinaci naprosto mimo veškeré (medicínské) chápání.

Nejsou všechna data taková, jak je interpretují  politici nebo média.  Chvíli se do nich dívejte a přemýšlejte. 

**odkazy na Zdravé Fórum , SMIS  a ProLibertate

 Happy-end? 

Myslela jsme si, že draka vycvičíme. Že se s ním naučíme žít. 

Místo toho jsme zavřeli do klecí sami sebe a křičíme na sebe přes mříže, které jsme si sami postavili.  

Půjčuji si tady s dovolením post Lukáše Pollerta, jehož si za jeho aktivity velmi vážím: 

„Navzdory vládním restriktivním opatřením rozdělujícím společnost je nejvyšší čas aby si Očko a Neočko začali podávat ruce.

Na obrázku Erós přiletěl k tělu Psyché, odstranil věčný spánek, pak svatba, dcera jménem Hedoné (rozkoš) a tak dále. Má to dobrý konec….“

…v každém z nás jsou síly dobra i zla. Každý máme temné i světlé stránky.  Dualita v praxi – děkuji Lukáši.

Těžko říct, jestli spěje lidstvo k apokalypse, kterou si samo zařídí.  Ale asi tady nejsme tak úplně náhodou. Jsme součástí jednoho společenství.  Nemusíme být nutně disidenty, ale buďme za každých okolností kladnými hrdiny. 

 K nám na facebook zpátky tudy 🙂 

Komentáře