Jak sehnat Ozempic a žít šťastně až do smrti?

Celý svět k němu upírá oči v naději, že konečně vyřešíme pandemii obezity.   Křivka popularity Ozempicu strmě stoupá, křivky Kim Kardiashan díky němu zaujaly ty správné proporce, aby se nacpala do šatů slavné Marilyn Monroe a zisky Novo-Nordisk jsou podle zákulisních drbů větší než hodnota celého Dánska. 

Ozempic – zázračný lék pro 21.století!  

Diabetologové, obezitologové, kardiologové i hvězdy Hollywoodu – všichni ho chtějí!  

A co vy?

Chcete se vejít do plavek nebo shodit do sezóny posledních pět kilo a pošilháváte, kde ho sehnat? Zabrzděte v nadšení a pojďme se společně zamyslet nad tím, zda zázračný lék Ozempic skutečně potřebujeme – jako jednotlivci, nebo jako lidstvo.

Co to s vámi udělá?

Máte to sice na dvě kliknutí googlu či AI, ale Ozempic (pro diabetiky) je agonista receptorů pro GLP1 (glukagon-like-peptid). Stejný mechanismus účinku má například Wegovy (vyšší dávka semaglutidu pro obézní pacienty), eventuelně Mounjaro – ty se používají pro léčbu obezity. 

GLP1 se přirozeně vyskytuje v těle a řadí se mezi hormony s takzvaným inkretinovým účinkem.   Má celé spektrum funkcí – zpomaluje vyprazdňování žaludku, vede k zvýšení syntézy a sekrece inzulínu, snížení produkce glukagonu.  To více mechanismy vede ke snížení hladiny glykémie, zvýšení syntézy glykogenu ve svalech a játrech a tedy ke zlepšení citlivosti na inzulín.  Kromě toho snižuje mírně tepovou frekvenci i krevní tlak a působí neuroprotektivně.  V mozkových centrech snižuje pocit hladu a zvyšuje pocit sytosti. 

Inkretinová mimetika jsou syntetické léky, které se váží na stejné receptory jako přirozený GLP1 – patří mezi ně mimo jiné právě Ozempic. Tak tělo vlastně „oklamou“, takže si myslí, že máme více přirozeného hormonu a spouští ty stejné procesy. A ty jsou veskrze pozitivní –  snižují chuť k jídlu a inzulinorezistenci, zvyšují syntézu glykogenu v játrech – což je klíčem k ovlivnění metabolického zdraví. 

 Snižuje se potřeba inzulínu u diabetiků, snižují se hladiny glykovaného hemoglobinu, dochází k redukci váhy a ovlivnění celého spektra rizikových faktorů, které můžeme shrnout pojmem metabolický syndrom.  Některé výzkumy ukazují i snížení kardiovaskulární mortality a dále se předpokládá, že ovlivněním metabolického zdraví a neuroprotekce můžou agonisté GLP1 působit preventivně směrem k rozvoji Alzheimerovy demence. 

Jako každé léky má Ozempic samozřejmě svá rizika a nežádoucí účinky  – oslepnutí či rozvoj akutní pankreatitidy je asi největším strašákem, ale velmi časté jsou zažívací obtíže či nevolnost. 

Super, to zní skvěle, ne?

Příbalové letáky přece nečteme a pozitiva jsou jednoznačná.   Vždyť cukrovku má  více než milion Čechů  a to nepočítáme ty nediagnostikované.  Takže na počet obyvatel možná skoro celá Praha. Budeme-li hodnotit  inzulinorezistenci – tedy předstupeň  cukrovky, tak jsme minimálně na třech milionech.

A co nadváha? Parametrem BMI má nadváhu 60% populace – a parametr BMI je velmi měkké kritérium. Každopádně, pokud je tahle metabolická olympiáda něco, v čem si chceme udržet zlatou příčku, tak za obezitu patříme mezi světové šampióny.

No takže bezva! Moderní medicína má recept  – všichni budou štíhlí, zdraví a čekají nás samá pozitiva, sociální jistoty a zářné zítřky?   S čím má teda Háňa zase problém? 

Povím vám malé sladké tajemství ….

Za pár let dojde k uvolnění patentu, Ozempic a Wegovy se zlevní a hádám, že nebude problém se možná nějakou cestou dostat k lékům i bez předpisu. Postupně se díky tlakům výrobců na odborné společnosti a zdravotní pojištovny uvolní preskripce pro širší skupiny pacientů a  bude částečně – či zcela hrazen z veřejného pojištění.

Hmmm, když o tom tak přemýšlím, nemělo by Ozempic dostat v rámci prevence alespoň 30% populace? Nebo raději 60%?  Hádejte, bohatí strýčkové, kdo to zaplatí?

A jak to bude dál?  

Budou díky Ozempicu  lidé jíst lépe, klesne spotřeba cukru a. průmyslově zpracovaných potravin? Vlády celého světa zahájí velkou veřejnou kampaň za skutečné zdraví a zdravý životní styl? Reklamy na brokolici, vajíčka a trénink na maraton budou viset na každém rohu? 

Přátelé, nalijme si čistého vína, ani náhodou.  

Vyrobíme obrovskou skupinu pacientů, kteří budou na lécích doživotně závislí, protože bez nich se zhoupnou do metabolického pekla, a v okamžiku kdy jej vysadí nastane jojo-efekt se vší parádou. 

A nejen v nárůstu váhy, ale v relapsu všech metabolických onemocnění, které mají inkretinová mimetika pozitivně ovlivnit. 

Takže s čím má Háňa problém?

Podle mého názoru Ozempic potvrzuje nebezpečný narativ, že obezita je nemoc, na kterou je třeba hledat léky.  Nemoc, která má své číslo v mezinárodní klasifikaci a za kterou daný člověk vůbec nemůže – proto ho musíme léčit z prostředků veřejného pojištění. 

Ano, obezita nemoc je, ale jde o nemoc populace, nikoli nemoc jednotlivců.

Nemoc nadbytečné spotřeby, konzumu a pasivního životního stylu.

Kdy ano?

V určitých indikacích má samozřejmě Ozempic své místo – měl by pomoci nastartovat změnu životního stylu u konkrétního pacienta.  Má své místo u těžkých diabetiků a u pacientů, které není možné je pouze změnou životního stylu dostat do remise. Tam snižuje spotřebu inzulínu, hladinu glykovaného hemoglobinu a razantně brání rozvoji diabetických komplikací. S vědomím všech rizik i s vědomím toho, že na lécích tohoto typu bude pacient doživotně závislý. Diabetologové to vědí – jakmile Ozempic předepíší, bude ho konkrétní diabetik už užívat stále.

Je to záchranné lano, které umí medicína hodit. Když se přestanete topit, můžete posbírat síly, vzít si trenéra a naučit se plavat. Odstartovat změnu životního stylu, která efekt léku podpoří – změnit jídelníček a začít se hýbat. Nebrat Ozempic jako odpustek, ale jako možnost začít věci měnit.

Kdy ne?

Ve všech ostatních případech. Nejsme-li těžcí diabetici, kterým hrozí dialýza, ztráta končetiny či srdeční selhání, tak ho přestaňme pokoutně shánět. Nehledejme zkratky – nepotřebujeme berličku, které si již nezbavíme. Zvládneme to sami.  

Je to jako v té pohádce: Stačí chtít. 

Sekreci GLP1 a jeho aktivitu podporuje dostatek zeleniny, ovoce, avokádo a ryby.  Vláknina společně s fermentovanými potravinami je klíčová v roli střevní mikroflóry a endogenní produkce GLP, stejně jako ořechy a luštěniny.  Existují i přírodní látky, které se váží na GLP1 receptory či zvyšují aktivitu GLP v těle – patří sem například  indický dřišťál (berberin), kurkuma, kapsicin, skořice či rostlinné polyfenoly (v ovoci, zelenině a červeném víně) či extrakty ze zeleného čaje.  

My sami ovlivníme kolísání glykémie nejlépe ovlivníme tak, že náš jídelníček bude správně poskládaný a rozvíjel tzv. metabolickou flexibilitu. To znamená, aby se nám rozjely metabolické cesty, které dokážou nastartovat spalování tuků. Správné rozložení makronutrientů a zejména optimální množství sacharidů (tzv. sweetspot) je klíčový bod nutriční strategie, která vyřadí ze hry inzulín, což jednosměrná jízdenka k metabolickému zdraví. Přidejme prosím správné množství pohybu, který tento efekt výrazně zesílí a máme další dílek do skládanky.  

No a pokud k dokonalosti našeho zdraví či figury přece jen něco chybí – nebo spíše pár kilogramů přebývá, stačí jen o trošku snížit energetický příjem – ubrat porce, přestat uzobávat a případně správně nastavit množství energie a poměr živin (sacharidy, tuky, bílkoviny) tak, aby to správně fungovalo a je to! 

I bez Ozempicu a rizika oslepnutí.

Kam já sama řadím pocitově Ozempic?

Asi někam tam, kam řadím elektrokolo. Dávala bych ho na lékařský předpis jen tomu, kdo opravdu sám nemůže a potřebuje na začátek prostě dopomoc a přidat nějaké watty, aby vůbec někam dojel.  

Kim Kardashian, které se prostě „za své“ jezdit nechce, na elektrokolo ani do šatů Marilyn Monroe prostě nepatří.  

Vyzvete se mnou Ozempic na souboj? Čtěte post-skriptum!

Chcete shodit nějaké to kilo do plavek? Cítit se dobře ve svém těle? Našlápnout si k dlouhověkosti a metabolickému zdraví? Nebo si „zadarmo“ vylepšit VO2max (protože přece poměr přeneseného kyslíku se dělí kilogramy, že …)? A co takhle všechno dohromady?

Dlouhověkost, zdraví, výkonnost, skvělá postava. Ano, je to běh na dlouhou trať. Jako maraton. Některý trenér vám nasype na startu hromadu teorie a po startovním výstřelu se vám všechno vykouří z hlavy. Jiný dokáže být skvělý tempomaker, který s vámi bude na trase, bude vám držet tempo, ukáže vám všechny tipy a triky jak se dostat do cíle a podpoří vás, když to budete chtít vzdát.

Roli tempomakera miluju, baví mě a vás to se mnou bude bavit taky.

Od 11.4. začíná jarní kurz metabolické transformace, trvá čtyři týdny a já v něm budu každý den s vámi naživo.

Nebudu vám sypat do hlavy spousty nezáživné teorie, ale naučím vás, jak efektivní nutriční strategii začít krok za krokem skutečně žít. Za ten měsíc se naučíte více než umí leckterý výživový poradce, uběhnete pořádný kus trasy a Ozempic prohraje tenhle závod na celé čáře.

Tak co, dáme výzvu?