Minule jsme si vysvětlili, že nejčastěji se maximální tepová frekvence stanovuje výpočtem z rovnice 220-věk a ukázali si, žese z tohoto výpočtu odvozují nějaké tepové zóny. Že tady něco nehraje jsme si naťukli na příkladu dvou stejně starých sportovců cyklistů, kteří mají výrazně odlišnou tepovou frekvenci při stejné zátěži. Jak je to možné a kde je tedy chyba? Mo(u)dří již vědí … tak jdeme na to.
Dnes budeme pokračovat v povídání o maximální tepové frekvenci. Kdo jste ještě nečetli první část, klikněte sem.
Když se nad tím společně zamyslíme, zjistíme skutečně, že tady něco nehraje. Že by pánbůh nadělil všem čtyřicátníkům na chlup stejnou tepovou frekvenci? Mají to opravdu všichni lidé stejného věku stejně? Nezdá se Vám to nějak divné?
Pro mě osobně by bylo řízení tréninku „výpočtem“ jistou smrtí. Zátěžové zóny pro intenzivní vytrvalost či intervalový trénink uvedeným výpočtem jsou pro mě běžnými prostředky nedosažitelné. Dosažitelné jsou pouze prostředky nedovolenými (kolegové znalci vědí, že jedná například o adrenalin, noradrenalin, dobutamin či jiné pochutiny používané při resuscitaci nebo podobných kejklech). Věc se totiž následovně: mám natolik „pomalé“ srdce, že moje SKUTEČNÁ maximální tepová frekvence je NIŽŠÍ než zátěžová zóna pro anaerobní trénink STANOVENÁ VÝPOČTEM .
Světe div se, lidé jsou totiž různí. Mají ale nejen různé vlasy, oči, talent na plavání nebo schopnost naučit se diferenciální rovnice, ale, považte, mají i různá srdce. Někomu srdíčko běží rychleji, někomu pomaleji. Ale pozor, ten “pomalejší“ není o nic horší sportovec, a ani ten, který má srdce rychlejší není nijak „vadný“. Nemluvím teď o některých onemocněních nebo lécích, které mohou také „rychlost srdce“ ovlivnit, ale o prosté variantě normy.
Na tomto místě poprosím laskavé čtenáře, ať si rovnici TFmax = 220-věk(v letech) navždycky vyhodí z hlavy, zavřou jí do sklepa, na půdu, nebo někam mezi kostlivce. Tahle rovnice je prostě špatně.
220-věk je totiž rovnice, která vám říká, kde se pohybuje populační průměr, nebo ještě lépe medián populace. Je samozřejmě pravděpodobnější, že se budete pohybovat někde kolem tohoto rozmezí, ale všichni stejně staří lidé skutečně nemají stejnou tepovou frekvenci. Tento fakt ilustruje klasická Gaussova křivka, kterou znáte ze školy. Je to rozložení, v tomto případě různých hodnot TFmax v populaci, kde se můžete ocitnout sice ve středu (kde je lidí nejvíce), ale také na jejím horním, či dolním konci.
40 letý sportovec může mít tepovou frekvenci přesně v rovnicí stanoveném pásmu (tj. 180/min TF max) ale jeho stejně starý kamarád může mít tzv. maximálku klidně 165/min. Pokud mají zhruba stejnou výkonnost na kole, výkřiky typu „Franto ty se flákáš, mě to tepe o 15 víc než tobě“ jsou jen výkřiky do tmy. Jeden má zkrátka srdce rychlejší a druhý pomalejší. Pokud bychom měli ještě do party Pepu s rychlým srdcem, může mít Pepa klidně tepy o 30 vyšší než Franta. Voila – Gaussova křivka.
Pokud to shrneme – hodnota 220-věk vám říká pouze, že Vaše srdce se každý rok zhruba o jeden tep zpomaluje (důsledně vzato ani to není pravda) a že průměr populace s pohybuje někde okolo uvedeného rozmezí (no, řekněme…).
Další věc, která může hrát roli – a naťukla jsem to o pár řádech výše, jsou některá onemocnění nebo užívání některých léků. Co je asi tak nejznámější-pokud máte akutní infekt, nebo horečku, tepy Vám „vyletí“. Srdíčko zrychlují i onemocnění štítné žlázy (což už většinou bývá spojeno s nějakými doprovodnými příznaky). Co se týče léků, často užívané léky na vysoký krevní tlak nebo na srdeční onemocnění obecně jsou takzvané betablokátory. Ty snižují maximální tepovou frekvenci-některé dost podstatně, některé méně. Neznamená to ale, že by srdce nutně muselo mít horší výkonnost, spíš to bývá naopak, ale to je už dost specifická problematika, takže nebudu zacházet do podrobností.
A ještě jedna důležitá věc. Maximální tepová frekvence se může lišit u různých disciplín, nebo přesněji: u některých typů zátěže nedostanete srdce do úplně maximálních obrátek. Typické je to pro běh versus kolo. Pokud nejste vrcholoví cyklisté, Vaše tělo nedokáže srdce vytočit úplně do maxima při šlapání na kole, proto dosažená „maximálka“ bude o něco nižší než na běhu. Je to proto, že zapojujete méně svalových skupin, tudíž nejste v zátěži dostatečně efektivní pro možný maximální výkon Vašeho srdce.
Jak se tedy dozvíte, jaká je Vaše konkrétní maximální tepová frekvence, když si jí, dobrý bože, nemůžete vypočítat? Musíte se prostě kousnout a zkusit to. Hodně sportovců svojí „maximálku“ zná ze zkušenosti, z těžkých tréninků, ale nejlépe je přijít na testy, protože sami v lese nebo na dráze se asi úplně nesedřete tak, abyste si to opravdu dali do plného maxima. Pokud jste multisportovci, například triatlonisti, není od věci se nechat otestovat na kole i na běhátku, abyste měli hodnoty pro každou disciplínu individuálně.
Pokud jste dočetli až sem, bylo to pro vás doufám zajímavé a přínosné. Nastavte si správně své hodinky, trénujte chytře 🙂