Maratonci, na slovíčko …

Pražský maraton je po třech letech opět za dveřmi a spousty běžců se na tento velký běžecký svátek těší. Nejinak tomu bylo a je i v jiných světových metropolích.

Veřejné běhy a velké městské běhy se vždy těšily velké oblibě. Jsou krásným setkáním sportovců, oslavou pohybu, sportu.  

Za myšlenkou pražského maratonu stál Emil Zátopek, který chtěl zpopularizovat běh široké veřejnosti. To se skutečně povedlo, díky RunCzech lize začalo plno běžných smrtelníků nejdřív poklusávat, poté popobíhat a nakonec běhat.  A mnoho z nich si splnilo svůj maratonský sen.  

Takto jsem začínala i já – za tónů Smetanovy Vltavy na Staroměstském náměstí začala v roce 2001 má láska ke sportu, dlouhým tratím a maratonu.  

Každý máme svůj příběh, sportovní i životní. Já mám svůj a vy máte také svůj. Maratonský, nebo jiný.  Každý máme něco, co nás motivuje, něco či někoho kdo nás inspiruje, každý máme své sportovní i jiné sny.

A pro maratonské snílky přichází po třech letech tuto neděli den D : ))

Nezapomeňte –  bezpečnost především …

Není žádné velké tajemství, že na maraton je třeba se dobře připravit, pravidelně trénovat, že maraton není happening pro nepřipravené rádoby-běžce, kteří se týden před závodem vsadí v hospodě.  

Vraťme se společně o tři roky zpátky, kdy IKEM designoval unikátní studii MarathonLab, která  proběhla během pražského maratonu v květnu 2019.  Její výsledky tehdy zahýbaly sportovním světem, médii a sociálními sítěmi.

Ambicí projektu bylo vytipovat rizikové faktory pro běžce, kteří mohou rozhodnutím běžet maraton ohrozit své zdraví.

 Link na podrobnosti a její rozbor, který vyšel také  v časopise Běhej.com dávám dolů do odkazů. 

Ve studii bylo zařazeno 97 běžců,  inkluzními kritérii byl  cílový čas 3.30 a horší – většinu „studijního materiálu“ tedy tvořili nadšení amatéři, zkrátka o čistokrevní hobíci a age-groups sportovci.  Často to byli ti, kteří nemají s maratonskou tratí zkušenosti, byli tam běžci, kteří trénují nahodile či nevhodně.   Ze studie logicky vypadli vrcholoví a  výkonnostní běžci, tedy ti, kteří se přípravě věnují dlouhodobě  a systematicky, jsou schopni pracovat s výkonem, zátěží a mají se závodem zkušenosti.

Jedním ze sledovaných laboratorních  ukazatelů u amatérských sportovců byl nárůst  tzv.kardiospecifických enzymů  (konkrétně několika druhů troponinu) při závodu. 

Jak to vlastně je? 

Nepřímým indikátorem poškození srdečního svalu jsou  srdeční enzymy, které můžeme zjistit laboratorně. Patří mezi ně takzvané troponiny (existuje několik druhů).  Jejich zvýšená hladina ale nemusí nutně signalizovat například infarkt či srdeční selhání. 

Zvýšení troponinů bylo v minulosti opakovaně  popsáno i při extrémní vytrvalostní zátěži, ale nemusí to vždy představovat nějaký problém. Za normálních okolností hodnoty zase klesnou a laboratorní výsledky  se upraví.   

Ve studii MarathonLab bylo zvýšení troponinů zjistěno u těch běžců, kteří takzvaně „přepálili tempo“.  Jejich hodnoty byly  až tisícinásobné, což už úplně normální není.  

Co se v těle děje?  

 „Přepalovači tempa“, kterých byla ve studii většina, rozbíhají závod nepřiměřeně vysokou intenzitou.   Zátěž se může blížit až k  anaerobnímu prahu (tj. bodu, za kterým začíná již kyslíkový dluh), což vede v průběhu závodu k razantnímu poklesu  tempa.  Dochází k únavě velkých svalových skupin a snížení výkonu a  může dojít i  k rozpadu svalového barviva. To se projeví po závodě zbarvením moči  – narůžovělá moč zpravidla nejsou rozpadlé krvinky, ale barvivo ze svalových buněk. 

Únava a pokles výkonu se ale týká také srdečního svalu, který nedokáže při příliš vysoké intenzitě dlouhodobě pracovat tak efektivně.  Snižuje se tepový objem, zvyšuje se tepová frekvence (takzvaný tepový drift).  Může dojít i poškození srdečního svalu,  což se může projeví  právě  zvýšením troponinů.

Malé přirovnání : pokud půjdete do hospody, dáte si deset piv a druhý den si necháte udělat laboratorní odběr na jaterní testy, asi také nebudou v referenčním rozmezí. Neznamená to ovšem, že máte nutně cirhózu jater, jen – mírně řečeno „unavená játra“. Stejně tak po doběhnutí maratonu nemáte infarkt, ale jen „unavené srdce a nohy“.

Přepálené tempo se ale nemusí nutně týkat pouze maratonských „paniců“, neboli prvoběžců.  I výkonnostní sportovci, kteří přecení své schopnosti,  mohou strhnout laboratoř v cílové rovince stejně jako Dorota Máchalová strhla v pekle váhu.

Vzestup troponinů může být varovným signálem, že se v těle děje něco nepřiměřeného a že si srdce s takovouto zátěží nedokáže poradit. 

Opatrně prosím !

V souvislosti s onemocněním covid 19 a plošnou vakcinací  je ve velkých databázích hlášen nárůst zánětů srdečního svalu a také dochází k nárůstu náhlých úmrtí sportovců. 

V odborné literatuře jsou popisovány přetrvávající abnormality z MRI (magnetické rezonance) srdce, které prokazují změny v srdečním svalu po prodělaném onemocnění Covid 19 i s lehkým či zcela bezpříznakovým průběhem.

Zároveň je ale evidence o podobných nálezech a prodělaných zánětech osrdečníku či srdečního svalu po podání mRNA vakcín – riziko myokarditid ostatně výrobci sami přiznávají.  Jak jsem již na jiných místech uváděla, setkala jsem se s podobnými nálezy i v praxi.   

Vraťme se v  kontextu těchto informací zpět k maratonu.

Extrémní zátěž při vytrvalostních závodech je pro nedostatečně připravené sportovce riziková sama o sobě, jak dokládá výše uvedená studie pražského IKEMu.

Pokud se na nepřiměřené vzestupy srdečních enzymů podíváme optikou prodělaného onemocnění Covid19 či rizik nežádoucích účinků vakcinace, je zcela jistě zapotřebí dvojnásobné opatrnosti.

Samozřejmě, že po prodělaném onemocnění je zapotřebí pomalý a postupný návrat ke sportu a zátěži, ale stejným způsobem je třeba se chovat i po aplikaci  mRNA vakcíny.  

Závěr: 

Na start maratonu se  tedy stavte jen tehdy pokud dobře znáte svůj zdravotní stav, a nejste nemocní.

Máte-li  se srdíčkem jakékoli problémy po prodělaném onemocnění či případně i po vakcinaci, buďte prosím opatrní. 

Nechte si udělat kompletní vyšetření, EKG, laboratoř, případně echokardiografii a zátěžový test a poraďte se co a jak. 

Pokud potíže nemáte, není samozřejmě důvod panikařit. Většina zdravých lidí bez přidružených onemocnění bez problémů zvládne jak onemocnění Covid19, tak  i vakcinaci.

Nemusí to být ale pravidlo.  Pokud máte například nevysvětlitelnou dušnost, bušení srdce či ztrátu výkonnosti, nestrkejte prosím před problémy hlavu do písku. 

Přehodnotit či odložit účast na závodech není žádná tragédie –  svět se nezboří a většina potíží se dá řešit. 

… zpět na FB tudy

… a odkazy připojuji zde:

MarathonLab IKEM – mýty a fakta | Cardiolab

TZ: Čas prolomit tabu: zastíraná fakta o následcích očkování proti covidu – Iniciativa21