Kdo nezkoušel nikdy žádnou dietu, ať hodí kamenem. Já sama jsem jich vyzkoušela opravdu plno – a tak mě napadá, že jsem je vlastně vyzkoušela tak trochu i za vás.
A tak nastal čas na přiznání, jaké tu ještě nebylo!
Pojďte se se mnou společně ponořit do hlubin mé osobní historie, a můžete se těšit i na bizarní příběhy, které jsme posbírali v našem adventním on-line kurzu. Doufám, že se budete dobře bavit a na závěr se společně mrkneme, proč diety v tradičním smyslu slova prostě dlouhodobě nefungují.
Zhruba v polovině devadesátých let pronikly na redukčním marketingem dosud nepolíbené postkomunistické území nejrůznější diety.
Bylo mi v té době kolem dvaceti, nijak systematicky jsem nesportovala a samozřejmě mě iritoval můj zadek geneticky determinovaný slovanskými předky. Studium medicíny, ponocování a večírky mi přihodily pár kilo navíc – nic hrozného, ale pro dietní experimenty jsem byla ideální cílová skupina.
Přestože byl internet ještě v plenkách, kdo chtěl, informace si sehnal. Takže jsem vyzkoušela kde co (s výjimkou Herbalifu).
Nízkotučná strava – to byla v devadesátkách vícméně povinnost. Chleba se mazal tence margarínem, v ledničce byly pouze jogurty Vitalinea bez tuku a cukru s aspartamem, vepřové maso bylo sprosté slovo a každé ráno bylo třeba se pomodlit jsem se k misce „zdravých snídaňových cereálií“.
Přesto, že maso jsem jedla v té době dost sporadicky, po prvních pitevních praktikách jsem se stala vegetariánkou, což mi vydrželo poměrně dlouho. Bylo by vhodné pomlčet o skutečnosti, že svůj oblíbený „sýr v housce“ – prachsprostý smažák v žemli ve školním bufetu byl opravdu přehlídkou zdravého jídla.
Dělená strava – u nás ji proslavila Lenka Kořínková, ale být tehdy influencerka, proslavila bych jí rozhodně dříve – knížku „Fit pro život“ jsem měla načtenou a tuhle dietu zmáknutou levou zadní. Hlavně nemíchat maso a rýži, aby to v žaludku nekvasilo.
Odtud byl jen krůček ke knížkám Normana Walkera o zeleninových šťávách (nedal se bohužel sehnat za rozumné peníze kvalitní odšťavňovač) a k vitariánství – opět ještě dávno před boomem raw stravy.
UltraEat and Loose koktejly – ty jsem nasadila jako těžký kalibr těsně před posledními státnicemi, když jsem zjistila, že na sukni od kostýmku nemůžu dopnout knoflík. Spolužačka mávla nad koktejly rukou s tím, že ona nedopne ani zip, daly jsme si chlebíček a vyrazily do nejbližší hospody na pivo.
Přátelé, to samozřejmě není všechno ..
Neminuly mě ani různé modifikace „fitness“ diet. Sacharidové vlny, kuře, bílky, rýže, tofu. Hlavně proboha bez tuku!
Mám pocit, že jsem vyzkoušela opravdu všechno možné, a jediné, co mě asi minulo byl Herbalife.
Takže … jestli chcete něco vědět o dietách, nebojte se mě zeptat 🙂
Díky sportu a změně kterou s sebou aktivní životní styl nese jsem se přece jen trošku uklidnila, přestala zkoušet blbosti, jedla „normálně zdravě“ – tj. žádné zpracované potraviny, žádné noční čokoládičky, střídmě maso, hodně zeleniny a začala přemýšlet o jídle trochu jinak, než jako o svém nepříteli, který mi stále hrozí Damoklovým mečem obezity.
Studovat principy nízkosacharidové stravy, syndromu propustného střeva, autoimunitní protokoly a GAPS jsem začala před 10 lety a postupně jsem tak přešla na svůj aktuální stravovací režim, který označuji jako sweetspot – optimální množství sacharidů na míru (což se u mě pohybuje někde mezi 80-110g/den), 50-60% energie z tuků a dostatek bílkovin.
Perfektně mi to vyhovuje, znamenalo to pro mě obrovský posun ve zdraví a pocitu ze života a to co jsem se naučila, předávám dále.
A protože i téma diet jsme probírali v našem online výživovém kurzu, přidávám i pár zajímavých perliček od našich účastníků. Musím říct, že jsme se u toho všichni velmi dobře pobavili.
Když jde výživový poradce příkladem ..
… a jednu zkušenost pro pobavení mám taky .. před 15 lety jsem jako kojící a čerstvě po porodu navštívila tak 120kg vážící výživovou poradkyni, která mi hned chtěla prodat produkty, které zaručeně fungují – má prý sama vyzkoušeno ..
POV: Co na to říct … kdo neumí, učí, že …
Mana – alias Amarouny 21.století
Po přečtení knihy „Život bez pšenice“ jsem vydržel půl roku, zhubnul 10kg, návrat 15. Za dva roky znova, jenom pití MANA, 4 měsíce -10kg, návrat 15. Nepředstavitelný muka hladu. Po tomhle vydržím už všecko!
POV: Pití Many – aneb všechny živiny v jednom koktejlu – dlouhověkost, vitalita, hormonální rovnováha. Zkrátka a dobře něco jako „Amarouny“ z Návštěvníků. Složení a poměr živin není špatný, ale ruku na srdce – budete to pít už forever? A kam se mezi všechny ty skvělé ingredience schovalo skutečné jídlo?
Fenmetrazin – vysoká škola hubnutí!
Několikrát jsem jela dietu pod ‘dozorem’ lékaře obezitologa. Potřebovala jsem zhubnout o cca 5kg. Jak to probíhalo? Přišla jsem do soukromé ordinace, skočila pouze vyzutá na váhu a následoval dotaz, kolik chci sundat kil dolů. Pak instrukce, co smím a nesmím a pak ze šuplíku anorektika oproti hotovosti… No dieta byla opravdu brutální, low-carb ale také low-fat. Takže jsem přežívala, a to doslova, několik dalších týdnů na zelenině (bez zálivky), drůbežím mase v úpravě zcela bez oleje, minimálně ovoce a nízkotučném jogurtu a sýru. Příloha jen občas a hlavně žádné pečivo nebo těstoviny.
Jako přežít se to dalo díky těm anorektikům, které zcela odbouraly chuť k jídlu i pocity hladu. Zhruba po měsíci už to bylo na palici a víc jak 6 týdnů a -6kg jsem nedala.
Kila pak zase po čase naskákala zpátky. A celé to bylo postaveno tak, že klienti chodily stále dokola v různých intervalech. A pak doktor měl a asi stále má vcelku slušný business. Nechci mu nijak křivdit, protože jsem tam šla dobrovolně. Zkrátka jsem si namlouvala, že zkratky můžou fungovat. Nemůžou – vysněnou váhu si člověk musi odmakat.
POV: No, tak to už je opravdu vyšší level. Adipex, Fenmetrazin, úspěšný byznys pro pana doktora a zničený metabolismus jeho klientů.
Metabolic Balance
Já jsem si před pár lety dal „Metabolic Balance“ – 6kg za 6 týdnů, ale pak jsem se vrátil zase na původní váhu. Pamatuju si na jednu zásadu – že se nesmí míchat bílkoviny. Slyšela jsi to někdy?
POV: Metabolic Balance jsem neznala. Nastudovala jsem si – jeden z dalších systémů, které možná udělají krátkodobou změnu, ale dlouhodobě na nich nikdo nevydrží, proto ten jojo efekt. A důvod toho, proč se nesmí míchat třeba vajíčka a sýry nebo si k čočce nemůžete dát domácí klobásku? Ten jsem doteď nepochopila ..
Jak si najít svojí parketu:
Hani, zkoušel jsem podobné věci a aktuálně mi 10 let vyhovuje vegetariánství – sýry miluji, přerušované hladovění (ne vždy podle náročnosti tréninku ráno) a ideální low-carb – což mám i opakovaně odměřeno senzorem FreeStyle Libre
POV: Tady máme stejný příběh – někdy to prostě trvá, než se člověk „dohrabe“ k nutriční strategii, která je funkční, dlouhodobá, udržitelná a vede k trvalým výsledkům!
Procento úspěchů tradičních diet a jejich dlouhodobého efektu je velmi nízké – v zásadě nulové.
Většina diet je postavených na tom, že cílem je v krátkém čase zhubnout hodně … tedy pokud možno 5, 10, 15, ale i více kilo v horizontu několika málo dnů či týdnů. Slibem zkrátka nezarmoutíš.
Počítejte se mnou v 1 kg tělesného tuku (ve formě okrasného tukového prstence, vrstvy špeku na bocích či v krajním případě nebezpečného tzv. viscerálního tuku mezi útrobními orgány) máte ale energie tolik, že by vám vystačila na pětidenní hladovku. Zkuste si tedy pronásobit, jak dlouho byste museli být úplně o hladu, abyste ztratili 5kg tuku.
Extrémní či radikální diety jsou postavené na razantním omezení energetického příjmu. V prvních dnech sice možná snížíte výrazně hmotnost – to je dáno ztrátou tělesné vody, vyčerpáním zásob glykogenu (zásobního škrobu) a vyprázdněním trávicího traktu. V součtu to může udělat 3-5kg. To ale není skutečné zhubnutí (redukce tuku)
Uvedená ztráta váhy vás skvěle navnadí, že hubnete. Bohužel ani náhodou. Pokud s takto drasticky omezeným příjmem energie vydržíte déle než několik málo dní, začnete přicházet rychle o svaly, zatímco o tuk jen v minimální míře. Budete unavení, protivní, naštvaní, budete mít neustále hlad a bude vám zima. A to samozřejmě moc dlouho nevydržíte (viz zkušenosti výše). Po čase (u radikálních diet to trvá většinou 1-3 měsíce) se vrátíte k běžnému režimu a stravě.
A jak to bude dál? Ukončíte dietní pakárnu a začnete jíst „střídmě normálně“. Tím pádem prakticky ihned doplníte vyčerpané zásoby (to je těch 3-5 kg, které jste ztratili na začátku) a díky zpomalenému metabolismu dojde k rychlejšímu nárůstu váhy – tedy klasický jo-jo efekt.
Průšvih je, že místo svalové hmoty naberete zbytečný tuk a o svaly, které potřebujete k efektivnímu spalování kalorií definitivně přicházíte.
Z toho existuje jedno jediné funkční východisko ..
… tedy na diety v tradičním slova smyslu. Radikální omezení energetického příjmu, konzumace jen určitých druhů potravin, nesmyslné půsty následované cheaty – nic z toho nefunguje.
Žádné zázračné tablety, hubnoucí koktejly vám nezaručí, že trvale a úspěšně zhubnete. Na štíhlé tělo nelze jít systémem ode zdi – ke zdi.
Klíčem k úspěchu je trvalá a udržitelná změna životního stylu. Naučte se jíst a žít jinak.
Jídlo nesmí být vaším nepřítelem, musí vám chutnat a musíte se na něj těšit.
Zázraky na počkání neexistují. Pokud máte dvacet kilo nadváhy, nezbavíte se jich za týden. Ani za měsíc. Ale za rok můžete mít dole i mnohem více. Stačí vytrvat.
Každý krok se počítá – pokud budete konzistentní, uvidíte výsledky a ty vás namotivují na další cestě.
Mějte se moc pěkně, s pozdravem zdraví zdar a dietám zmar – Hanka