Tukový metabolismus – aneb Bridget Jones – true story :)

Správná práce s tukovým metabolismem důležitá jak pro věčné dietáře, tak pro vytrvalostní sportovce. Pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu. 

Příběh začíná….oblečeme se na to pěkně do gala:)

Bridget Jones a stahovací bombarďáky

Bridget Jonesová ne a ne zhubnout. Třikrát týdně chodí do fitka, kde vleze na spinningové kolo a tam se „sedře až na krev“. Jinak má ale sedavé zaměstnání. Jediný pohyb, který provozuje je cesta ke kopírce v minisukni cílená na to, sbalit Daniela Clevera. Její strava je poměrně hodně založená na sacharidech, splíny zažene kýblem zmrzliny a nevyhýbá se ani junk-foods. Počet vykouřených cigaret a vypitých skleniček zaznamenává nikoli do kalorických tabulek, ale do deníčku zároveň s obvodem stehen. Přiznejme si, čísla se nijak nelepší. Předpokládám, že po cvičení si v souladu s doporučením trenéra ve fitku dá nějaký „sportovní nápoj“ a následně se možná i odmění nějakým tím sladkým dortíkem.

Jak to s Bridget tedy vypadá….v kostce nějak takto:

A její tukový metabolismus by mohl vypadat nějak takto…..

Na obrázku jsou dvě křivky. Oranžová je spalování tuků a modrofialová spalování cukrů při stupňující se zátěži. Pro lepší přehlednost v obrázku není zachycena současně i křivka tepové frekvence, která při zátěži samozřejmě také stoupá.  Oranžová šipka označuje zónu tepové frekvence, kdy tělo efektivně pálí tuky. Fialová šipka označuje zónu tepové frekvence, kterou obvykle mívá Bridget během spinningu. Už to začíná být jasné, že…

Trocha teorie nikoho nezabije

Z rozboru poměru vydechovaného O2 a CO2 (kyslíku a kysličníku uhličitého) dokážeme určit, při jaké zátěži tělo „jede na tuky“ a kdy pálí sacharidy (zjednodušeně cukry). Je jednoznačně vidět, že u naší hypotetické Bridget již při minimální zátěži spalování tuků (oranžová křivka) klesá a prakticky ihned si tělo „sahá“ výhradně pro sacharidy. Rozpětí tepové frekvence, ve které se pálí tuky je tak velmi úzké, jak je označené na obrázku.  Na spinningu, na který Bridget pravidelně chodí je zátěž tak intenzivní, že její tělo při cvičení tuky prakticky nespaluje.

Malá kulturní vložka-tentokrát z biochemie

To by samo o sobě nevadilo. Zákon zachování energie platí, a co jednou při cvičení spálí, to už peklo nenavrátí.

Má to ale jeden háček. Tělo si musí udržovat stálou hladinu cukru, neboli glykemii. Pokud je hladina cukru vyšší, vyplaví inzulin, aby se cukr z krve „uklidil“-neboli aby glykemie klesla. Pokud je hladina cukru nižší, zafunguje opačný mechanismus a hormon glukagon zařídí, že dostanete hlad a najíte se. Tělo má omezené zásoby cukru. Budu-li zcela přesná, zásoby cukru jsou v těle uloženy ve formě škrobu glykogen, a to částečně ve svalech a částečně v játrech.  Pokud jsou tyto „nádrže“ plné a vaše hladina cukru v krvi vysoká, nadbytečný cukr se metabolizuje (přemění) na tuk a uloží se do tukových buněk.  A vy dostanete znovu hlad.  A tady je ten zakopaný pes.

Inzulinová horská dráha

Naše Bridget jí sacharidů poměrně hodně. Navíc většina z nich má poměrně hodně vysoký glykemický index. Pamatujete? Zmrzlina, pizza, špagety, junk-foods, dortík a sportovní nápoj (opět cukr). To způsobuje rychlé vzestupy krevního cukru (glykémie), rychlé vyplavení inzulinu a prudký pokles glykémie následovaný hladem. A většinou toho sní o trošku víc, než její tělo dokáže spotřebovat….

S oblibou tomuto fenoménu říkám „inzulínová jízda“.

Proč Bridget nesbalila Daniela?

Strava založená převážně na sacharidech v kombinaci s velmi intenzivním nárazovým cvičením při jinak sedavém způsobu života je důvodem špatně rozvinutého tukového metabolismu. To v dlouhodobém horizontu vede k nenápadnému přibírání na váze a  tzv. inzulinové rezistenci (tělo přestává být na inzulin citlivé a slinivka se postupně vyčerpává), což je v zásadě předstupeň cukrovky 2. typu.

Rozvíjí  metabolický syndrom – jeden z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění –  se všemi důsledky….

To, že Bridget nesbalí Daniela, by nebylo tak nejhorší. Horší je, že za dvacet let bude mít s největší pravděpodobností cukrovku, vysoký krevní tlak a pohybové potíže. Pokud už bude po menopauze –což se po padesátce dá asi tak čekat, hrozí jí  tedy bohužel infarkt nebo mozkové cévní příhoda.

Konec dobrý, všechno dobré…

My víme, že v posledním díle knižní předlohy i filmovém zpracování to nakonec dopadlo dobře. V našem hypotetickém příběhu to mohlo být zhruba takhle. Jednoho krásného rána Bridget došlo, že takhle už to dál nepůjde. Típla poslední cigaretu, přestala si psát deníček single děvčete a začala si vést ten tréninkový. Koupila si koloběžku, na které začala jezdit do práce, večer si místo alkoholického dýchánku šla ob den zaběhat do parku a doma si ráno střihla krátký posilovací HITT trénink. Místo vloček začala snídat vaječnou amoletu se zeleninou, místo bagety u kopírky si zašla na oběd na steak se zelenými fazolkami a večeřela salát s rybou. Občas si dala dvojku bílého vína k dobrým francouzským sýrům a olivám a kariéra se jí slibně rozjela.

Zkrátka těsně před čtyřicítkou: Bridget našla správnou cestu ke svému tělu (1)….od čehož byl jen krůček k tomu povít prvního potomka (2)…..

……a nakonec i získat muže svého srdce (3)

P.S. pro dámy :))

Pořadí bodů 2 a 3 lze libovolně prohodit, víme? A ještě malá, ale o to důležitější poznámka. Děvčata, žádný  Daniel Clever nebo panu Božský není důležitější než vy samy. Mějte rády svoje tělo, pečujte o ně s láskou a  happy-end máte zaručen.

Tak a my máme happy end taky hotový a já doufám že Bridget a její skvělá forma spolu vydrží šťastně až do smrti.