Proč nejím špagety a tiramisu ..??

Dnešní článek je pojat tak trochu netradičně. Představte si, že sedíte u nás v Cardiolabu, máte před sebou dobré kafe nebo čaj a povídáme si o výživě. Ať už je to v rámci některého z našich výživových programů či jen tak na okraj v rámci sportovních testů.

Hodně z vás se ptá jak to mám s výživou a jídlem já sama – o tom bude dnešní článek i jeho plánovaná pokračování.   

• Proč jím tak jak jím, jaká je moje vlastní filozofie stravování a jaké mi přináší zdravotní benefity?
• Doporučuji svým klientům to,  co jsem někde vyčetla anebo to, co mám skutečně „odžito“?

Za mou vlastní výživovou strategií stojí má životní cesta a příběh, hromady studia a léta praxe včetně slepých uliček.  Určité prvky a principy předávám dále našim klientům a svým pacientům, ale není to tak, že bych každému doporučovala jít úplně stejnou pěšinou.

Důležité je mířit  stejným směrem – ke komplexnímu zdraví, k radosti z jídla,  k dobré životní prognóze.

Z toho všeho mi nejlépe vychází nízkosacharidová strava v různých individuálních modifikacích – a není žádným tajemstvím, že jsem velkým zastáncem a propagátorem tohoto způsobu stravování.  

Tak třeba takhle nějak vypadá moje snídaně 🙂 

Proč zrovna LCHF (low-carb-high fat) – tedy nízkosacharidová strava?

Na různých typech LCHF  jsem již téměř sedm let  a má pro mě obrovské zdravotní benefity.  S tímto typem stravování jsem začala v době,  kdy nebylo extra známé a už vůbec ne populární.   Sportovci nad ním kroutili hlavou a lékaři si ťukali na čelo.

Přiznejme veřejně, že i můj manžel Michal si před těmi sedmi lety  myslel, že se jedná o nějaký bio-úlet lesní ekoženy, za kterou mě střídavě považuje.  Časem přišel na to, že takto pojatá výživa má svou logiku a důvody a může být prospěšná každému – včetně jeho samotného.

Tak jako tak, dnes se situace výrazně mění, v povědomí sportovní veřejnosti i části odborných kruhů již má tento stravovací směr své místo a přibývá počet těch, kteří na něj dlouhodobě přísahají a nedají na něj dopustit.

Kde vidím největší přínos  nízkosacharidového stravování?

Myslím, že to nejzásadnější, čím ovlivňuje LCHF strava naše zdraví  je snížení produkce inzulinu a  zlepšení efektivity tukového metabolismu. To ve svém důsledku vede ke snížení rizika rozvoje metabolického syndromu a rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Klasická „západní strava“ je extrémně vysokosacharidová – bavíme se o 300g sacharidů denně a více. To vede k nadprodukci inzulinu a v dlouhodobém horizontu  k takzvané inzulinové rezistenci (tělo přestává být na inzulin citlivé a slinivka se postupně vyčerpává). To je v zásadě předstupeň cukrovky 2. typu.  Vede k postupnému přibírání na váze a rozvíjí se tzv.  metabolický syndrom – jeden z hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění –  se všemi důsledky. 

Naproti tomu výživa  založená na konzumaci relativně vyššího množství kvalitních bílkovin a tuků a menšího množství sacharidů s nízkým glykemickým indexem nevede k výkyvům glykemie (hladiny krevního cukru).  Tím se omezuje opakované vyplavování inzulinu, který spouští celou nešťastnou kaskádu civilizačních onemocnění. Zároveň se zlepšuje schopnost účinně „pálit tuky“.

Tělo si zkrátka znovu  vzpomene, jak by mělo správně fungovat v souladu s tím, jak máme přirozeně nastavené geny a metabolické cesty.  To je klíčové pro zdravou váhu, dobrou kondici, i prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Díky nízkosacharidové stravě pacienti s metabolickým syndromem a cukrovkou přicházejí na to, že výživou mohou velmi účinně  řešit svá onemocnění.  Stejně tak klienti s nadváhou mohou efektivněji a  bez jo-jo efektu dosáhnout ideální hmotnosti.

Mezi příznivci tohoto typu stravování jsou i někteří elitní vrcholoví sportovci – například cyklisté a triatleti.  Strava je totiž klíčem k perfektní výkonnosti a kromě tréninku máloco dokáže posunout rezervy výkonu tak jako kvalitní palivo.

Ale to jsem trochu odbočila.

Z jakého důvodu jsem já sama postupně přešla na paleo?

K radikálnímu obratu ve výživě mě osobně vedlo zhoršení mého autoimunitního onemocnění po druhém porodu.  Mám poměrně závažné onemocnění štítné žlázy – tzv. Graves Basedowu thyreotoxikózu a výhledem byla operace a doživotní užívání léků.  Kromě toho jsem těžký atopik a mám astma.  V době, kdy jsem zjistila, jak si moje štítná žláza aktuálně stojí a že v zásadě budu muset brát doživotně léky,  jsem začala  pátrat, jak bych mohla svůj zdravotní stav alespoň trošku  zlepšit sama.

Popravdě řečeno, nebyla to jen výživa, kterou jsem musela změnit, ale jsem přesvědčená, že změna stravování výrazně napomohla tomu, že dnes již po atopickém ekzému není ani památky, šest let jsem nebrala léky a pokud neprojedu na kole okolo řepkového pole tak o astmatu nevím.

Jak je možné, že změna stravy udělala tak zásadní změnu?  

Pro autoimunitní onemocnění je velmi důležitá správná funkce imunitního systému.  V tom hraje velmi důležitou roli tzv. syndrom propustného střeva.

Mezi střevem a krví je poměrně tenká slizniční bariéra (vrstva enterocytů –střevních buněk), přes kterou procházejí do krve živiny.  Pokud tato bariéra není v dobré „kondici“, těsné spoje mezi buňkami se uvolňují a do krve se dostávají látky, které by se tam správně dostat neměly.

Funkci střevní bariéry narušují některé složky stravy – rafinovaný cukr, bílkoviny (například lepek, ale nejen ten) obsažené v obilovinách,  běžné mléko,  antibiotika, některé léky (například ibuprofen). Ruku v ruce s tím jde i špatný stav naší střevní mikroflóry (tzv.střevního mikrobiomu). Zjednodušeně řečeno máme pak ve svých střevech bakterie spíše nepřátelské než přátelské.  

No a protože převážná část našeho imunitního systému se nachází právě v oblasti střev, pokud se do krve dostanou látky, které by se tam dostat neměly, může se tím odstartovat nepřiměřená imunitní reakce. Časté jsou různé potravinové alergie, přecitlivělosti, autoimunitní onemocnění – v mém případě onemocnění štítné žlázy – či jiné zdravotní obtíže (únavový syndrom, revmatické obtíže, migrény, zánětlivé onemocnění střev, psychická onemocnění. Uvádí se i souvislost s poruchami autistického spektra a cukrovkou prvního typu).  

Důležité je ale říci, že u všech těchto onemocnění většinou není syndrom propustného střeva jedinou (kauzální) příčinou těchto zdravotních obtíží, ale většinou jde o koktejlový efekt více vlivů.  Zcela jistě má vliv i genetika, extrémní stres, nebo například toxické prostředí.

Obrázek je převzatý, ale hezky znázorňuje jak to funguje 🙂 

To,  co jíme,  velmi zásadně ovlivňuje stav našeho střeva a pokud střevo dostaneme do kondice, dochází postupně ke zlepšení  funkce imunitního systému a  zmírnění (či vymizení) příznaků onemocnění.

A tak tomu bylo i u mě.

Co z toho bych doporučila každému?  

Výživa,  ve které se kromě snížení množství sacharidů zaměříte na uzdravení střeva je už trošku „vyšší dívčí“ v nízkosacharidové stravě.  Nehledala bych za každou cenu diagnózu tam,  kde není a nedoporučovala bych paušálně nějaké striktní LCHF protokoly.

Pokud má někdo výraznější zdravotní potíže, asi je dobré se nad vlivem stravy zamyslet, ale skutečně ne každý nutně potřebuje jíst několik týdnů například jen vývary se zeleninou a masem.

Rozhodně jsem ale přesvědčená, že i mnohem „měkčí“  verze LCHF mají obrovské zdravotní benefity.

Pokud to obrátím, až na výjimky bych prakticky každému doporučila  příjem sacharidů dlouhodobě snížit.  Za takovou rozumnou hranici „od stolu“ bych považovala 150g za den, ale je to hodně  individuální.

Ti, kdo polykají extrémní tréninkové dávky, mohou mít stravu na sacharidy o něco bohatší. Ten, do má pohybu méně, udělá dobře, pokud omezí sacharidy radikálněji.  Rozhodně bych doporučila jít na změny postupně a dělat spíše malé – ale dlouhodobé kroky,  než jít z extrému do extrému.

Zkrátka všeho s mírou.

Příště vás nechám nakouknout více pod pokličku – nebo spíše do lednice a nákupního košíku 🙂

Jak to máte s jídlem vy sami? Ztotožňujete se s nízkosacharidovou stravou, nebo máte raději pořádný kopec těstovin? 

Dejte mi vědět – zpátky na FB můžete tudy 🙂