Přikázání první : Správně zvolíš! 

Pokud si pro svůj první sex vyberete partnera na diskotéce pod vlivem alkoholu a omamných látek, zážitek to může být silný, nikoli kladný.

V maratonu to může platit … i dvojnásob.

Dobře si vyberte …

… s kým prožijete vaše (maratonské) poprvé !

Prosím prosím!! Nesázejte se v hospodě, pod vlivem omamných a psychotropních látek, že se za týden postavíte na start Pražského maratonu.

Pro svojí maratonskou premiéru se rozhodujte v klidu, s předstihem, zvažte jednotlivá pro – i proti.

Zvažte, kde to bude …

…ve velkém městě? Malý lokální závod? Horská výzva?

Pro velký městský závod hovoří silná atmosféra. Zástupy fanoušků podél trati vás podpoří a poženou vás do cíle.  Závody mívají hezký doprovodný program a pokud se konají ve velkých metropolích,  zažijete si město a vnímáte historické památky úžasnou optikou.  Nemusí jít zrovna o Pražský maraton, kde probíháte po (až na běžce) prázdném Karlově mostě, ale vyhlášené jsou maratony v Paříži, Drážďanech nebo Florencii. 

Naši kamarádi a běžci Soňa s Michalem z Running2 právě finišují přípravu na maraton v Londýně. Bude to určitě nádherný zážitek – možná i umocněný koncem jedné historické éry Velké Británie.

Horské výzvy mají zase úplně odlišné kouzlo. Běh přírodou, osamocení na trati a vnímání sebe i ticha kolem je jiný level zážitku.  Pokud  si ale vyberete maratonskou trať v terénu ( u nás například vyhlášený Dobříšský maraton), počítejte s mnohem větší náročností a délkou trati.  Nemůžete také svůj výsledný čas porovnávat s výsledkovou listinou certifikovaného maratonu.

Co bych pro maratonskou premiéru nedoporučila, tak jsou malé závody, kam se hlásí většinou zkušení běžci z nějaké běžecké komunity. 

Pokud nejste špičkoví závodníci, můžete se tam cítit … tak trochu odstrčení.

To nechcete!

Zažila jsem to sama na maratonu ve Stromovce, na který jsem se nechala přemluvit. Tohoto závodu se účastní víceméně běžecká elita. V té době jsem maraton běhala pod 4 hodiny a chtěla se pokusit o 3.30.  Bylo to naprosté fiasko, rozeběhla jsem moc rychle, protože kolem mě byli samí ambiciózní běžci, kteří běžně běhají hluboko pod 3 hodiny a neustále mě předbíhali. Poprvé v životě se mi stalo, že mi při závodě došlo, měla jsem křeče a do cíle se domotala „na morál“ za 3.45 mezi posledními.  Na Pražském maratonu bych s tímto časem doběhla v první polovině celého startovního pole a sklidila ovace, tady jsem se odplížila domů kanálem. 

Na podmínkách záleží …

…vyberte si závod, který je dobře zorganizován a zajištěn!

Maraton není závod kolem místního rybníka, kde to oběhnete a v cíli nafasujete klobásu.  Zajištění závodu je důležité a berte na něj ohledy. Zjistěte si, zda a jaké jsou na trase občerstvovačky, co se na nich podává a zda máte nabízené občerstvení vyzkoušené. Důležité je, zda jsou na startu a během trasy rozmístěné toalety, protože nehodu řešit nechcete. Dopředu se informujte, jak je organizován start a co se děje po doběhnutí do cíle – zda si budete mít kam dát věci na převlečení, co budete po doběhu jíst a pít, kde vás může podpořit rodina. 

Promyslete si, kdy to bude nejlepší ...

…tedy: v jaké roční době se závod koná, v kolik hodin je start a jaké bývá standartně počasí.

Říká se,  že ideální podmínky (a nejlepší časy) pro maraton je teplota okolo 10 -12 stupňů. To bych podepsala.

Na větší chlad se dá samozřejmě obléct, ale mít na sobě spoustu oblečení není nic příjemného.  Pokud je start brzy ráno a postupně se oteplí, zvolte si oblečení tak, abyste cestou mohli něco odložit/či odhodit.

Horší než chladno je ale velké horko.  To výrazně zpomaluje výkon a zvyšuje riziko komplikací –  tím více, čím více se máte tendenci přehřívat a potit. Tady je samozřejmě klíčové doplňování tekutin a správně zvolené tempo.  V horkém počasí mnohem více hrozí riziko přehřátí, úpalu, kolapsu a v extrémním případě nebezpečného heat-šoku. 

Tak takhle ne!!

Protože nějaké ty maratony za sebou mám, uběhnout maraton v ironmanské štafetě jsem brala jako příjemné zpestření.  Na jaře 2020, v době nejtvrdšího covidu se moc závodů nekonalo a tak jsme se těšili do Račic, kde se konal jeden z mála klasických „železňáků“ na dlouhé distanci. S manželem a kamarádem jsme postavili štafetu s názvem „Pozdní sběr“ s plánem, že každý z nás půjde jednu disciplínu. Já si pochopitelně vybrala maraton na závěr.  V ironmanu se běží až na závěr, to znamená po odplavaných téměř 4kilometrech a po 180 kilometrech na kole.   Závod se konal v půlce června, start byl v 7 hodin ráno, takže jsme vstávali okolo čtvrté.  Od rána bylo dusno a horko, teplota šplhala strmě vzhůru společně s délkou závodu. Po několikahodinovém postávání kolem trati se sluncem prakticky v nadhlavníku na mě přišla zhruba v jednu odpoledne řada. Bylo asi 35 stupňů ve stínu – který tam samozřejmě nebyl.  Maraton jsem rozeběhla  tempem maratonu v Třeboni (kdy bylo asi 8 stupňů) a v prvním okruhu (běželo se jich 10) jsem se nenapila. Velká chyba.   Musela jsem výrazně zpomalit a chladila jsem se, co to šlo. Moc to nešlo a tomu, že jsem poslední okruh střídala běh a pomalou chůzi jsem už nezabránila. 

Větru dešti samozřejmě člověk neporučí, ale bez potřebných zkušeností a napoprvé je opravdu lepší vybrat si závod, který se koná na jaře nebo na podzim (většinou je takto i běžecká termínovka organizovaná). 

Tip na maratonský trip – nejen pro letošní podzimní sezónu ..

Před třemi lety se konal v polovině října první ročník Třeboňského maratonu – a protože miluji Jižní Čechy a běhání, byla jsem tehdy u toho. Tento závod mě vzal za srdce – krásná trať, která je rovinatá a vede lesy a okolo rybníků nádherné CHKO, atmosféra historického náměstí v Třeboni, ideální roční doba i počasí. Dvakrát jsem si tam zaběhla „osobáček“, a zažila úžasnou atmosféru závodu, který je tak akorát velký a báječně a se smyslem pro legraci zorganizovaný. Mimo to je rok od roku vychytanější a lepší! Pokud se tam chystáte a bude si číst v „race-manuálu“, dáte mi jistě za pravdu. Motivační hesla na trati, s vtipem popsaná mapka a grande finale – jahody a šampaňské stylově servírované na poslední občerstvovačce.

Jak tak píšu tento článek, ráda jsem si na tento závod zavzpomínala a připomněla si i loňský rok, kdy jsem tam týden po absolvování Wintermana byla zafandit kamarádům a užila si závod z pohledu diváka. A protože už více než rok bojuji s běžeckými bolístkami a bolestmi, prosím pěkně běžeckého boha, ať při mě stojí a já mohu stát zase někdy na startu 🙂

Pro milé komentáře prosím sem 🙂