Ke kořenům Spartan Race aneb Zlatý Nuget Bečánova

Predator Race? Spartan Race? Taky na nich ujíždíte? Závody tohoto typu dnes skutečně „frčí“ a jsou čím dál populárnější. Pojďme se dnes podívat do doby, kdy byla OCR liga ještě v plenkách a přesto existoval dnes již legendární Zlatý nuget Bečánova. Letos první únorový víkend startoval již 38.ročník, tak si ho pojďte užít v naší fotoreportáži.

Legend o vzniku závodu panuje mnoho, nicméně všechny se ale shodují, že první ročník závodu proběhl v roce 1980 a délka trasy byla dlouhá jednu brdskou míli, což je něco kolem 8 234 m.  Jedna z legend praví, že parta kamarádů se tehdy rozhodla uspořádat akci, která by oslavila neexistující těžbu zlata v Bečánově. Pokud se chcete do historie  závodu ponořit, klikněte sem na oficiální stránky závodu.

Zde je upoutávka na závod před dvěma lety… na plakátku zachycená Adamsova rodina při střelbě na vlka….

V reportáži se společně vypravíme se na úpatí brdských lesů, pod jednu z brdských (téměř) osmistovek – horu Třemošnou. Autem se dopravíme do vesničky Obecnice, která je co by kamenem dohodil od města Příbram. Na loučce nad vsí je normálně liduprázdno, ale první únorovu sobotu tu navzdory chladnému počasí panuje čilý ruch.

Závodníci se připravují na start, vidíme ladění výstroje, protahování svalstva a krátké občerstvení před startem.

Žádné iontové nápoje ani energetické gely není vidět….

K závodu se smí přihlásit pouze řádně zaregistrovaná trojčlenná posádka. V terminologii „Nugetu“ se jedná o dva „psy“ a jednoho „psovoda“. K povinné výbavě patří saně, pila a sekera. Doporučuji nástroje zkontrolovat a řádně nabrousit. Po registraci posádka obdrží startovní kolíček s číslem-ten bude důležitý pro zapsání cílového času.

Kdepak čipy, všechno pěkně postaru…

Soutěží se ve dvou hlavních kategoriích-chrti a exoti. Chrti jsou čistokrevní běžci, závodí o nejlepší čas.  Takto vyhraněných posádek je ale poměrně málo. Zásadní pro kolorit závodu je kategorie druhá, takzvaní exoti. I ti se samozřejmě pokusí zdolat určenou trať co nejrychleji, nicméně zapomeňte na funkční běžecký outfit, kompresní podkolenky a termoprádlo.  Máme tu nejrůznější kostýmy a masky, fantazii se meze nekladou.

Slečny místo funkční čelenky zvolily apartní kloboučky a decentní make-up..

….tady vidíme trochu výraznější styling….a zůstaly doma i běžecké elasťáky…

Nevím, jestli se v korzetu běželo zrovna dobře, ale rozhodně je to  hodně chic…

O pěkná děvčata nebývá na závodech nouze. V tomto případě dokonce došlo i na trase k nějakému tomu obtěžování, ale posádka vyvázla  bez újmy na dobré pověsti..

.

Jak je z fotografií patrno, na startu i během závodu je o zábavu postaráno.  Diváků je tedy rozhodně více, než na olympiádě v Koreji a letos, jako každý rok vše vypukne úderem 14 hodiny.

Výstřel ze startovní pistole zahajuje závod na trasu jedné brdské míle, plus mínus 1346, 27 metru pro bloudivce.

Aby to nebylo tak jednoduché, po oběhnutí louky každá posádka nafasuje poleno o brdské míře, naloží na sáňky a vyrazí vstříc brdským lesům. Pro tento účel je potřeba být vybaven řádným a spolehlivým „gumicukem“, jinak vás cestou čekají docela problémy.

Poleno je dlouhé minimálně metr, pořádně tlusté a povětšinou řádně sukovité, což je podstatná poznámka, ke které se v závěru závodu ještě vrátíme.

Záruka sněhu ani počasí není vůbec žádná. Navíc velehory jsou zkrátka velehory, brdskou pahorkatinu nevyjímaje. Stává se tedy, že zatímco dole na louce vládne předjaří a slunojas, nahoře na Třemošné vás čekají hluboké závěje a chumelenice. Nicméně jak praví staří ostřílení brdští vlci, tak jen osm ročníků se běželo čiště po sněhu. Je tedy  mnohem pravděpodobnější, že vás na celé trase čeká vlečení nákladu blátem a po trávě.

Letošní ročník se pokud jde o počasí vzácně vydařil. Až na větší louže a potoky bylo umrznuto a lehký poprašek ve vrcholových partiích Brd přecházel ve vcelku souvislou sněhovou pokrývku, což se dá považovat za téměř  ideální podmínky.

Jakmile opustí naše posádky se saněmi a polenem louku a vběhnou do lesa, můžeme si být jisti, že jejich tepová frekvence se již dávnou přehoupla přes anaerobní práh. Při probíhání zmrzlého potoka lesem se blíží maximálním hodnotám, ale to nejlepší naše závodníky teprve čeká.  Malý oddych na úpatí Třemošné a pak vzhůru na obávané „Dračí zuby“. Abych to zkrátila. Vrchol stoupání je přibližně v polovině trasy, což v reálu znamená, že na dvou kilometrech nastoupáte přibližně 230 výškových metrů. Následuje dobytí vrcholu, rovinka a pak seběh prudkým úvozem. Tady někdy trasu komplikuje převracení sáněk, nebo přelézání padlých či pořezaných stromů.

Pokud se posádka ve zdraví dostane na louku, dostáváme se k závěrečném „speedu“.

Začínáme tažením jednoho člena posádky na saních po louce – zvláště pokud je louka bahnitá a mokrá,  je to disciplína  výživná.

P.S.: Rada pro nezkušené: zadek je lépe umístit mimo ostří pily nebo jej něčím obalit (ideálně zadek i pilu).

Nic ještě není rozhodnuto a i dobrá běžecká posádka se může ve startovním poli výrazně propadnout, pokud podcení přípravu na další disciplínu.

Na řadu totiž přichází divácky nejatraktivnější část celého závodu a to je řezání a štípání polene na tak malé třísky, aby prošly brdskou „měrkou“.

Limitujícím faktorem dobrého cílového času posádky je tedy kvalita nástrojů a již dříve zmiňovaná sukovitost polena.

Nezastupitelná je zde role diváků, kteří pomáhají povzbuzováním a radou. Často nevyžádanou.

Následuje střelba na vlka…..

...cílová rovinka…

…..a včasné a správné umístění cílového kolíku.

Vítězové poskytují rozhovory do médií, a na účastníky a diváky čeká  opečená uzenina, grog, svařák či medovina dle volby.

Letošní vítěžnou posádkou je  „Horská služba Brdy“…

Následuje večer plný zábavy a soutěží v místním kulturním zařízení.

Vyhlášení vítězů všech kategorií, včetně dětských posádek, nejstaršího účastníka a tradiční kategorie „bloudivců“.

Ukázková listina z 35. ročníku „Zlatého nugetu“…

Dotočná, živá muzika, zpěv, tanec a další soutěže. Mezi ty nejpopulárnější patří řezání polena pilou „kaprovkou“ na čas, a tradiční „dekomlat“.  Co to si pod tím představíte, nechám plně na Vaší fantazii…. Koneckonců, přijďte si ho příští rok vyzkoušet:)

Dnešní reportáž berte jako upoutávku na příští rok pro ty, kteří jste na „Nugetu“ ještě nebyli. S plnou zodpovědností prohlašujeme, že jako otvírák pro všechny Spartany a Gladiátory to nemá chybu.

Zapište si Bečánovský zlatý nuget nejen za uši, ale do diáře na první únorovu sobotu 2019.

Ať žije 39.ročník!!!

P.S.: pokud se chcete mrknout, tady jsou oficiální stránky, a tady je jedno zajímavé reportážní video.