Petra, Roman, PIM a zátěžové testy – reportáž (II.)

Hanka Štefaničová11.2. 2018

V minulém článku jsme se seznámili s Petrou a Romanem, coby prototypem ideálního sportovního páru, respektive sportovní rodiny. Petra a Roman jsou oba běžci, pravidelně se setkáváme při různých sportovních i nesportovních příležitostech a naší společnou srdcovkou je pražský maraton. V reportáži jsme trošku zabrousili do jeho zákulisí a dnes se již můžete těšit na fotoreportáž ze zátěžových testů.

Pokud jste promeškali předchozí díl, můžete mrknout semhle

Dnešní článek jsem pojala jako fotoreportáž, pro ty z vás, kteří by rádi tak trochu nakoukli k nám do laborky. Projdeme si celé testování s Péťou a Romanem krok po kroku a ukážeme si na konkrétních příkladech, jak to u nás chodí.

Oba naši kamarádi souhlasili, že smíme zveřejnit i výsledky, takže se můžete těšit na kompletní analýzu.

Petra a Roman dorazili jednoho lednového rána k nám do Příbrami. Začali jsme jako s každým naším klientem – povídáním u kávičky. Probíráme jak trénují, jak na tom aktuálně jsou, jakou mají představu pro letošní sezónu a kam by se chtěli posunout. Další důležitou věcí jsou případná zdravotní omezení a časové možnosti, které mají pro trénink.

Vstupní pohovor s klienty je neoddělitelnou součástí komplexních testů, stejně tak jako závěrečný pohovor a konzultace výsledků. Abychom mohli s klientem pracovat individuálně, je třeba ho znát a podle toho test zaměřit. Můžeme tak zvolit specifický zátěžový protokol nebo se zaměřit na konkrétní složky formy, se kterými budeme pracovat. Samozřejmě je důležité si udělat představu kolik má klient času na sport a kde jsou případně rezervy, aby mělo výsledné doporučení hlavu, patu a smysluplný výstup.

Co se Romana a Petry týká-cíle jsou jasné-půlmaraton, v Romanově případě tradiční pražský maraton s co nejlepším časem, a aby to co nejméně bolelo. Když už narážím na zdravotní limity, s Péťou jsme například delší dobu řešily u mne v ordinaci vysoký krevní tlak. Postupně jsme to zvládly, upravily jsme režim, nastavily správně pravidelný pohyb, takže teď je Péťa již bez léků a může trénovat bez omezení.

Narážíme i na časové možnosti. Něco jiného je, když řešíme tréninkové plány výkonnostních či vrcholových sportovců, kteří tréninku podřizují vše ostatní a něco jiného je, když k nám přijdou „normální lidi“, kteří řeší „normální věci“. Není možné plánovat náročné tréninky, které vyžadují delší regeneraci ani nesplnitelné objemy rodičům tří dětí, kteří jsou zaměstnaní oba na plný úvazek a těžko si hledají i půlhodinku, kterou mohou strávit sami se sebou v keckách v parku. Takže je nám všem jasné, že musíme vytěžit z minima maximum a poskládat trénink co nejefektivněji. Výsledkem by měla být radost, pohoda a ideálně nějaký ten splněný „osobáček“

Tak pokec bychom měli za sebou a jdeme na samotné testování. Začínáme tradičně testováním tělesného složení na Tanitě.

Výsledky Péti a Romana lze okomentovat jediným způsobem: někdo zkrátka má a někdo nemá. Když se nadělovala ideální genetická výbava pro vytrvalostní sport, šli oba dvakrát a potkali se ve frontě:) Takhle pěkné antropometrické údaje u běžné populace opravdu nejsou běžné…

Tak a přichází čas pro našeho hlavního hrdinu-Cortex Metamax spiroergometrii. Maska samozřejmě musí perfektně sedět. A perfektně slušet.

Malá retro odbočka pro starší ročníky: kam se hrabe cvičení civilní obrany, že? Maska s chobotem nebo bez, pytlíky na rukou a nohou, pláštěnka a hlavně…lehnout si čelem od výbuchu… …

Ok, maska je připravená, sedí a my můžeme otestovat klidové plicní funkce-tady nemá ani jeden z našich běžců problém.

Můžeme do zátěže. Petra i Roman jsou oba běžci, respektive nedělají jinou disciplínu. Běhátko se tedy dneska pěkně zahřeje. V součtu se můžeme těšit na 2xcca 35-40 minut zátěže a v závěru testu na krev, pot, slzy … a laktát obou oba našich přátel. Zatímco se nám běžci rozklusávají, vybereme dva lehce odlišné testovací protokoly a jdeme do akce. Začínáme zlehka, abychom mohli dobře analyzovat tukový metabolismus. První polovina testu je tedy vcelku nuda, čehož využívá Michal aby trochu protáhl kostru a našemu cyklistickému trenažeru nebylo smutno….

Než půjdeme do finále, zastavíme se ještě krátce u tukového metabolismu. Jeho analýza je skvělý bonus, kterou nabízí spiroergometrie proti laktátovému testu. Znalost křivek tukového metabolismu nám umí udělat dobrou službu v mnoha ohledech. Pokud byste rádi shodili nějaké to deko, máte v ruce recept kudy na to. To ovšem není případ ani Petry, ani Romana. Naopak u nich je správná práce s intenzitou tukového metabolismu důležitá jako strategie pro úspěšně absolvovaný vytrvalostní závod.

Takhle to vypadá v ideální případě…dobře rozvinutý tukový metabolismus. Tato atletka s největší pravděpodobností do pověstné „maratonské zdi“ nenarazí…povíme si o tom někdy více, ok?

Takže můžeme pomalu do finále. Druhá polovina a závěr testu už je trošku „přísnější“. Navyšujeme postupně zátěž a protokol upravujeme podle aktuálního naměřených hodnot tak, abychom z testu vytěžili maximum.

Pokud vše klape (a u našich běžců tomu tak bylo), tak stanovíme maximální tepovou frekvenci (TFmax), maximální přenos kyslíku (VO2max) a hodnoty tzv. prahů (aerobního a anaerobního). Z nich potom vychází stanovení zátěžových zón pro tréninkové postupy. Cortex „vyplivne“ i spoustu dalších čísel, čímž vás nehodlám zatěžovat, nicméně jsou důležité pro komplexní posouzení výkonnosti, formy a rezerv každého klienta.

Závěr testu patří, jak již bylo avizováno „krvi, potu, slzám a lakátu“. Na vrcholu zátěže běžci v ideálním případě seskakují z běhátka, a takto tomu bylo i tentokráte. Vyskytují se občas i případy neideální, to jsou ty, kdy ambice běžce jsou vyšší než možnosti organismu a mozek včas nevypne tělo. V těchto případech běžci padají přímo do okna za běhátkem a vytrhají nám všechny hadičky z Cortexu. Vzhledem k tomu, že hadičky jsou drahé, na tuto situaci jsme již připraveni a stojíme přímo u „červeného tlačítka“, neboli záchranné brzdy, která běhátko s padajícím běžcem promptně zastaví.