Měl to být den plný hor, kilometrů a jednoho velkého dobrodružství. Místo toho přišla ledová voda, rozbitá technika, bouřka, vyčerpané tělo a nakonec moje první DNF. Swissman jsem nedokončila. Přesto bych ten den nevyměnila.
Gely, tyčinky, ionťák… nebo banán, datle a pořádná bageta? Co si vzít s sebou na delší trénink, abyste měli dost energie a nemuseli z každé vyjížďky dělat výpravu do laboratoře sportovní výživy?
Objednáte si super zážitek v centru Prahy, zaplatíte nemalé startovné, dostanete tričko… a pak můžete skončit v příkopě a čekat na sanitku. Pražský půlmaraton 2024 se bohužel nepovedl. Neodpustím si k tomu pár slov.
Je půst ezo-úlet? Výmysl mystiků, šamanů či asketů? Nebo je běžnou součástí lifestylu biohackerů a cool trend, který je dobré následovat podobně jako otužování nebo práce s dechem? Pojďme se na něj podívat trochu blíž!
Když jsem se dívala na dokument o lidech, kteří se dožívají vysokého věku v tzv. modrých zónách, začala jsem přemýšlet, co mají jejich životy společného. A pak mi došlo, že i já mám svou modrou zónu.
Reklama na spodní prádlo focená na obézních lidech, a pod ní komentáře plné bodypositivity, sebelásky, normalizace obezity… A tak jsem se začala ptát: kde končí přijetí vlastního těla a začíná rezignace na vlastní zdraví?
Minule jsme skončili uprostřed Oravské přehrady, těsně před skokem z lodi do tmy. Teď už žádné řeči – čeká mě plavání, noční cyklistika a horský „maraton“ přes Jánošíkovy diery. Čeká vás kompletní reportáž z extrémního ironmanu Jánošík.
Řekla jsem si, že dokud nebudu bez bolesti běhat a pořádně trénovat, žádné další závody nebudou. Nikdy. Jenže člověk by neměl říkat nikdy – zvlášť když má kolem sebe kamarády, kteří mu umějí do života hodit Jánošíka XTri.
Umělá inteligence umí napsat básničku, prodejní text i poradit s medicínským postupem. Tak proč bychom se vlastně měli ještě namáhat? Možná proto, že mezi správným algoritmem a člověkem pořád existuje jeden podstatný rozdíl.
Hanka Štefaničová