Možná jste slyšeli o ektomorfních, mezomorfních a endomorfních typech postavy, v jiné terminologii se používá rozdělení na  asteniky, normosteniky a hypersteniky.   Jedná se o charakter postavy, který je dán geneticky.  Jinak řečeno-někdo je od přírody stavěný „fortelně“, jiný je spíš typická „šlacha“.

Ať už věříte na sudičky, nebo to berete pragmaticky přes genetickou informaci od tatínka a maminky, základ pro svou figuru jsme dostali všichni do vínku.  Ale nelze všechno svádět na geny.   I od přírody  velmi štíhlý člověk se může vykrmit do nenápadné skryté obezity a zároveň ten, kdo je mohutnější, může mít pevné a vysportované tělo.

Jak jste na tom vy sami konkrétně se dozvíte z grafu, který je součástí analýzy.  Software Vás „umístí“ na vodorovnou a svislou osu podle množství svalové hmoty a tuku. Sami se už musíte zamyslet, co je dílem sudiček a za co se můžete pochválit či kde můžete na sobě zapracovat.

Procento tělesného tuku  nám dává vcelku pregnantní zpětnou vazbu o tom, co si dáváme každý den na talíř a každý týden do vozíku v sámošce. Tady se zkrátka ukazuje pravda v celé své nahotě.

„Zdravé rozpětí“ je jiné pro ženy a jiné pro muže. Proto pokud bude mít stejně stará žena a muž například 20% tělesného tuku, bude žena vypadat dobře a zdravě,  Není to o tom, že je na vás přísnější japonský výrobce techniky pro měření tělesného složení, ale proto, že ženy nejsou od přírody naprogramovány jako hora svalů.

Další věc, kterou je třeba brát v potaz je i rozložení tukových zásob a množství tzv. viscerálního tuku-ať už mu říkáme „pivní mozol“, Milan, „okrasný tukový polštář“ nebo používáme jiný mazlivý název. Na tomto místě našeho povídání se s tím ale moc mazlit nebudu, protože je to bohužel ta nejrizikovější oblast z hlediska chorob srdce a cév.

V kardiologii se používá tzv. W/H poměr (pas/boky).  Pro muže je rizikový poměr 0,9, pro ženy 0,85 a vyšší. U hodně štíhlých žen, které tzv. nemají žádné boky ale tento poměr může být vyšší a bude to v pořádku. Proto je zároveň je třeba přihlédnout k obvodu pasu. Tady je magickým číslem pro ženy hodnota 88cm a pro muže 102cm. Takže-najděte krejčovský metr a změřte se.

Přesné množství viscerálního tuku Vám pak je schopná stanovit právě celotělová segmentální analýza.  Množství viscerálního tuku se měří na průřezu v oblasti pupku v centimetrech čtverečních a podle velikosti se hodnotí kardiovaskulární rizikovost. Ta se hodnotí bodovým indexem - který stoupá s věkem a nějaké "penalty body" dostávají i kluci  - jejich riziko srdečně cévních příhod je prostě vyšší.  

Aktivní tělesná hmota nejsou jenom svaly, pozor na to. Patří sem veškeré vnitřní orgány, v zásadě je to souhrn všeho kromě tuku. Samozřejmě vzhledem k velikosti těla bude velikost vnitřních orgánů přibližně stejná, takže rozdíl v hodnotě ATH  u jednotlivců stejných parametrů (výška/váha/tělesný tuk) je daný právě rozdílným množstvím svalové hmoty.

Aktivní tělesná hmota v poměru k tělesnému tuku významně ovlivňuje úroveň bazálního metabolismu, protože jak asi víte z lifestylových časopisů nebo ze školních škamen, svaly pálí nejen při zátěži, ale právě i v klidu více kalorií než tuková hmota. Tu s sebou zkrátka jen „taháte“.  

Možná na tomto místě zklamu ty,  kteří se vymlouvají na to, že „těžké kosti“ mohou za většinu jejich nadváhy.  Nalijme si čistého vína.  Váha celé kostry je u mužů asi 3-4kg a u žen 2-3kg (jedná se o tzv. „suchou váhu“). V mém případě je to například 2,7kg při výšce 176 kg.  Takže to necháme o třicet deka méně, co paninko?