Hanka 

Atestovaná kardioložka a sportovní lékařka

„Efektivní sportovní trénink je nejlepší prevence civilizačních chorob a nejzábavnější cesta ke zdravému srdci“

 

 

Příběh projektu Cardiolab začíná někde mezi pípáním monitorů koronární jednotky IKEM.   Tady všechno šlape jako dobře vyladěný stroj, všechno funguje. Jenže jednoho dne si uvědomíte, že jste v tomhle stroji jen malý šroubek. A ten lze snadno vyměnit za jiný.  Z lidí se často stávají pacienti a z pacientů pacoši. Jinak to ani nejde, jednotlivé příběhy si člověk nesmí úplně pustit do duše, protože jsou situace, kdy by se z toho zbláznil. 

Často tak kritizované odlidštění medicíny chrání samotné lékaře.  Ale  kde v tom promazaném soukolí zůstal  lidský příběh, kde je ta pravá hodnota medicíny, její přidaná hodnota a poslání?  Je to skutečně v tom, že dodržuji guidelines, algoritmy a postupy?

Uplyne pár let, atestační papíry jsou dávno v šuplíku. Jenže špičková klinika není zrovna "mother-friendly" prostředí a je potřeba si vybrat.  A tak  sny o invazivní kardiologii nahradila rodina a práce v kardiologické ambulanci.

Jak to tam chodí? Posoudíte zdravotní stav pacienta, dokumentaci, vyslechnete, prohlédnete, uděláte nějaká ta přístrojová vyšetření, uděláte si závěr, napíšete zprávu a recept.  Včetně doporučení se snažíte to stihnout do půl hodiny.  Další prosím.  Na nějaké velké vysvětlování a přesvědčování pacienta, že to nejdůležitější, co by měl pro své srdce udělat  je změnit svůj životní styl, nemáte ani pět minut.  A většina pacientů o to ani nestojí. 

Takto je systém nastaven, můžete s tím polemizovat, můžete na to nadávat, ale to tak asi všechno, co proti tomu můžete dělat. 

Nelíbí se mi to. Nelíbí se mi, že prevenci kardiolog řeší  až v okamžiku, kdy má pacient čtyřnásobný bypass, implantabilní defibrilátor a dávkovač na léky. Nelíbí se mi, že  doporučení typu" "musíte se hýbat  a zdravě jíst"  často dávají sami lékaři, kteří mají nadváhu a kouří.  Nelíbí se mi, že pacienti, kteří by stáli o individuální pomoc a podporu nemají ve stávajícím systému na koho se obrátit.  Jsou jen položkou na seznamu, kam připíšete další lék na hypertenzi nebo cholesterol.  

Chci to změnit.  V hrubých obrysech je mi jasné jak, ale  postupně zjišťuji, že v běžném zdravotnickém systému není prostor pro to, dělat skutečnou a efektivní prevenci. Takovou, která mění lidem prognózu směrem k aktivnímu životu a zdraví. 

V klíčový životní okamžik mi položil můj kamarád klíčovou koučovací otázku: "Jaké je pro tebe poslání medicíny a co chceš v životě dělat?" "Pomáhat lidem".  To byl přesně ten AHA moment, který jsem potřebovala. Uvědomit si, že nemusíte pomáhat jen tím, že budete dávat stenty do věnčitých tepen, abyste vyřešili akutní infarkt. Ale tím, že povedete lidi k tomu, aby ten infarkt nikdy nedostali. 

Tak vznikla myšlenka a vize Cardiolabu. Jako projektu, který je mostem mezi medicínou a prevencí.  Kardiologie je tu od toho, aby řešila onemocnění srdce a cév,  používala správnou léčbu a vyšetřovací postupy. To všechno umím.  Ale důležité je navázat  na léčbu účinnou prevencí civilizačních onemocnění  a jít do hloubky tam, kam běžná medicína nejde.  Zabývat se příčinami a přistupovat  ke klientovi a jeho zdraví komplexně. 

To je to, co pro mě dává medicíně skutečný obsah a smysl. Podchytit a včas odhalit problém a kromě něj řešit i jeho kořeny a příčiny. Chci inspirovat své pacienty a klienty k cestě za zdravím a dobrou životní prognózou. 

Nejlepší odměna za mou práci je, když při správném vedení a díky změně životního stylu pacient najednou potřebuje minimum léků na vysoký tlak, zlepší se mu nález na srdci, kondice a má předpoklady dožít se vysokého věku aktivně a ve zdraví. 

A když ho díky tomu život mnohem více baví a je spokojenější a šťastnější, tak je pro mě poslání mé práce naplněno.